Techniky lokalizace :: Český překlad a lokalizace

Techniky lokalizace

Lokalizace představuje více než samotný překlad. Jde o komplexní přizpůsobení produktu specifickým požadavkům místního trhu.

Lokalizaci softwaru lze tedy chápat jako přenesení produktu blíže k zahraničním zákazníkům.

Časté chyby překladatelů

Nikdo není dokonalý a při jakékoliv činnosti čas od času dochází k pochybením, takže bylo na místě zařadit mezi první články na tomto webu příspěvek, který by se zabýval právě chybami. Překladatelství a psaní textů obecně je tvůrčí činnost, což nabízí obrovské množství prostoru pro různé více či méně závažné přehmaty. Samozřejmě i zde existují možnosti, jak chybám předcházet a jak je zjistit.

Nejčastější chyby je možné zařadit do základních kategorií:
Jazykové chyby
Nekonzistence
Typografické chyby

Jazykové chyby

Jazykové chyby patří k těm nejvíce nápadným nedostatkům textu, zároveň jsou však poměrně snadno odhalitelné a odstranitelné. Pokud nejde o systematickou chybu, která by se vlivem nedostatečné znalosti cílového jazyka neustále opakovala, je odstranění otázkou sekund. U jazykových chyb zároveň nehrozí, že by se prostřednictvím překladové paměti rozšířily do dalších částí textu (pokud ovšem překladatelé slepě nerecyklují vše, co jim z paměti vypadne). Čemu nedokáže předejít překladatel, vyřeší korektor... a není co řešit. Pokud v textu nějaké jazykové nedostatky zůstanou, můžeme počítat s pěknou ostudou, protože je to to první, na co uživatelé produktu narazí, a pokud je lokalizovaný produkt dostatečně známý a chyba dostatečně exponovaná, věřte, že v době blogů a Facebooku je rozmáznutí takových chyb otázkou sepsání jednoho jízlivého příspěvku a několika klepnutí.

Nekonzistence

Nekonzistence, tedy použití různých překladů pro stejný text, má dvě formy. První, méně závažná, je nekonzistence stylistická – k té dochází, pokud je pro podobné části textu použit odlišný styl, ale terminologie zůstává stejná.

Příklad:
To open a directory, click Open. —> Adresář otevřete klepnutím na tlačítko Otevřít.
To delete a directory, click Delete. —> Chcete-li odstranit adresář, klepněte na tlačítko Odstranit.

Rozdíl mezi větami je patrný na první pohled, na druhou stranu není nijak narušena srozumitelnost a přesnost překladu textu. Pokud nebudou věty umístěny blízko sebe, uživatel si této nekonzistence patrně nevšimne. Terminologická nekonzistence je mnohem horší a může ohrozit srozumitelnost textu a následnou použitelnost lokalizovaného softwaru. Obvykle jde o nekonzistenci napříč samotným textem, nekonzistenci s oborovou terminologií nebo nekonzistenci mezi souvisejícími texty (například mezi uživatelským rozhraním a nápovědou).

Příklad:
Delete —> Odstranit (tlačítko v uživatelském rozhraní)
To delete a directory, click Delete. —> Chcete-li smazat adresář, klepněte na tlačítko Smazat. (pokyn v nápovědě)

Ideálním prostředkem pro předcházení oběma typům nekonzistence je překlad s využitím překladové paměti. Zvláště při zpracování většího objemu textu se jak terminologie, tak i styl postupně dostanou překladateli „do krve“, ale na druhou stranu je nutné počítat s tím, že zvláštně při překladu prováděném paralelně více překladateli by mohly časem vznikat odchylky, a proto není vyhledání i zjevně neproblematického termínu nebo fráze v překladové paměti nikdy na škodu.

Typografické chyby

Nedodržení typografických zásad a pravidel většinou nevede k zhoršení srozumitelnosti textu – ve většině případů jde pouze o estetickou funkci jazyka. Text nezvládnutý po typografické stránce tedy není špatný, většinou jen „nevypadá hezky“. Běžný uživatel si přítomnost typografických chyb často ani neuvědomí. Na druhou stranu je dodržení typografických zásad opět jednou z vlastností textu, která vytyčuje hranici mezi profesionálem a amatérem.

Nejčastějšími chybami je nepoužívání českých uvozovek, zaměňování pomlček za spojovníky a obráceně, neznalost práce s číslovkami v textu, nevkládání mezer za interpunkční znaménka a podobně. Základní pravidla úpravy písemností popisuje norma ČSN 01 6910. Seznam příkladů těch nejčastěji používaných pravidel by se vešel na jednu stránku. Zvládnutí základní typografické práce s textem tedy vyžaduje pouze minimální úsilí.

Obecné zásady

Pokud překládáte delší text, snažte se vždy přeložit rozumně velkou část. V závislosti na náročnosti textu se jako optimální doba pro souvislou práci jeví 4–6 hodin. Při delší práci překladatel ztrácí pozornost, rozdělení překladu do mnoha krátkých úseků také kvalitu příliš pozitivně neovlivní – po přerušení práce trvá určitou dobu, než si překladatel zvykne na terminologii a styl textu, takže rozhodně není ideální si hodinu zvykat, pak hodinu „slušně“ pracovat a poté práci ukončit.

Vždy si rezervujte dostatek času na kontrolu textu. Ideálně následující den po dokončení překladu přečtěte celý text znovu, jednou při zobrazení zdrojového i cílového jazyka a poté ještě jednou přečtěte pouze samotný překlad. Automatická kontrola pravopisu na konci procesu je nutností, ale rozhodně nenahradí vlastní kontrolu.

Nepodceňujte kontrolu druhým člověkem. Při překladu se často soustředíte na určité části a bez ohledu na to, jak jste zkušení, můžete přehlédnout některé drobnosti. Korektor, který po vás text doladí, pak působí jako určitá pojistka a síto, které zachytí poslední nedostatky. Rozhodně však není dobré na něj nechávat problematické pasáže, se kterými si nevíte rady. Zpětná vazba, kterou vám korektor poskytne, je také k nezaplacení (navíc je i v jeho zájmu – zcela jistě by nerad neustále opravoval stejné chyby).

Pokud vás vyloženě netlačí čas, nenechávejte terminologické dotazy na konec – zvláště ne v případě, kdy by se nedostatečně zodpovědně přeloženým textem měla zamořit překladová paměť. Ptejte se – včasné a správně formulované dotazy zadavateli nepoukazují na to, že nemáte dostatečné znalosti v oboru, ale spíše jsou důkazem vašeho zájmu o výslednou kvalitu.

Český překlad

Novinky

9. října 2009

17. února 2009

13. února 2009

Sponzoři